Potkávám se s tím docela často. Zvlášť teď v zimě, kdy chřipkové epidemie střídají angínové vlny. Nebo alespoň nějaké ty virózy. Nemluvě o závažnějších chorobách, jako je rýmička nebo kašlíček. A co že je ten problém?

Většina lidí nedokáže vypnout. Nedokáže na dostatečnou dobu přerušit trénink, protože mají pocit, že každý den je důležitý. Takže vynechat teď v lednu dva tři dny znamená zahodit sezonu.  Nechci tu rozebírat co všechno se může stát, když se trénuje proti nemoci. Ale minule jsem si hrál s kostičkami a dneska bych zkusil na penězích vysvětlit, proč se zase tak moc neděje, když vynecháte pár tréninků – a zvlášť kvůli nemoci.

Představte si závod jako večírek (no někteří si to tak ani nemusí představovat že? 🙂 ) Když chcete kámoše pozvat na večírek, potřebujete peníze. Řekněme, že každý den můžete dát stranou 10 korun. Někdy třeba to bude 8, někdy 14, ale v principu to bude takhle malá částka. Víc si prostě dovolit nemůžete. Fíha… než to bude na pořádnej večírek, tak to chce šetřit tak nejméně půl roku, a čím větší večírek, tím déle.

Tak a teď si představte že takhle těch 250 dní dáváte stranou pětku za pětkou. Takže nakonec máte těch 2500 a za to už pár flašek pořídíte. Večírek může začít. No jo, ale když během toho roku občas nemůžete tu pětku přidat, tak pořád máte třeba… 2350. A za to je pořád slušnej večírek. Teprve když se na to ukládání vykašlete na měsíc nebo dva, tak ta chybějící částka už bude na té sumě znát.

No a teď si ještě přestavte, že přijde nějakej ranař a řekne vám, že mu budete týden dávat každý den pětku, jinak vám zlomí levou ruku. Můžete mu buď dát tu pětku co šetříte na večírek a nebo nějakou další. Může se stát, že to ustojíte. Ale může se taky stát, že vám pak bude těch pětek chybět moc a přijde další ranař, který vám zláme ty hnáty všechny čtyři a přidá i pár prstů.

No a s trénováním to je stejné…